A large rose-tree stood near the entrance of the garden: the roses growing on it were white, but there were three gardeners at it, busily painting them red. Alice thought this a very curious thing, and she went nearer to watch them, and just as she came up to them she heard one of them say, 'Look out now, Five! Don't go splashing paint over me like that!'
Poblíž vchodu do zahrady stál velký růžový keř. Růže, které na něm rostly, byly bílé, u něho však stáli tři zahradníci a pilněje natírali na červeno. Alence se to zdálo velmi podivné, šla tedy blíže, aby je pozorovala, a právě když k nim došla, slyšela jednoho z nich, jak praví: "Ty si už dej pozor, Pětko, a nestříkej po mněbarvou, nebo... !"
'I couldn't help it,' said Five, in a sulky tone; 'Seven jogged my elbow.'
"Já za to nemohu," řekl Pětka mrzutě. "Sedma mi vrazil do lokte."
On which Seven looked up and said, 'That's right, Five! Always lay the blame on others!'
Načež se naň Sedma podíval a řekl: "Tak, tak, Pětko! Jen to vždycky sveďna druhého!"
'YOU'D better not talk!' said Five. 'I heard the Queen say only yesterday you deserved to be beheaded!'
"Ty raději nemluv!" řekl Pětka. "Jenom včera jsem slyšel Královnu, jak říkala, že bys zasloužil, aby ti srazili hlavu!"
'What for?' said the one who had spoken first.
"A pročpak?" řekl zahradník, jenž byl promluvil první.
'That's none of YOUR business, Two!' said Seven.
"Do toho toběnic není, Dvojko!" řekl Sedma.
'Yes, it IS his business!' said Five, 'and I'll tell him—it was for bringing the cook tulip-roots instead of onions.'
"A je mu do toho!" řekl Pětka, "a taky mu to řeknu. - Bylo to za to, žes kuchaři přinesl tulipánové kořeny místo cibule."
Seven flung down his brush, and had just begun 'Well, of all the unjust things—' when his eye chanced to fall upon Alice, as she stood watching them, and he checked himself suddenly: the others looked round also, and all of them bowed low.
Sedma praštil štětkou o zem a zrovna začal: "No, ze všech nespravedlivostí - " když náhodou zavadil pohledem o Alenku, která stála a poslouchala je - a náhle se zarazil; druzí dva se též ohlédli, a všichni tři se hluboce poklonili.
'Would you tell me,' said Alice, a little timidly, 'why you are painting those roses?'
"Neřekli byste mi," řekla Alenka trochu nesměle, "pročty růže natíráte?"
Five and Seven said nothing, but looked at Two. Two began in a low voice, 'Why the fact is, you see, Miss, this here ought to have been a RED rose-tree, and we put a white one in by mistake; and if the Queen was to find it out, we should all have our heads cut off, you know. So you see, Miss, we're doing our best, afore she comes, to—' At this moment Five, who had been anxiously looking across the garden, called out 'The Queen! The Queen!' and the three gardeners instantly threw themselves flat upon their faces. There was a sound of many footsteps, and Alice looked round, eager to see the Queen.
Pětka a Sedma neřekli nic a jen se podívali na Dvojku. Dvojka začal tichým hlasem: "No - totiž - vidíte, slečno - tohle to tu měl být červený růžový keřa my sem zasadili omylem bílý: a kdyby to Královna uviděla, přišli bychom všichni tři o hlavu, víte. Tak vidíte, slečno, děláme, co nejlepší dovedeme, dříve než přijde, abychom - - " V té chvíli Pětka, jenž se úzkostlivědíval ke vchodu do zahrady,Vykřikl: "Královna! Královna!" a všichni tři zahradníci se ihned vrhli tváří na zem. Rozlehly se kroky, a Alenka se ohlédla, dychtivá spatřit Královnu.
First came ten soldiers carrying clubs; these were all shaped like the three gardeners, oblong and flat, with their hands and feet at the corners: next the ten courtiers; these were ornamented all over with diamonds, and walked two and two, as the soldiers did. After these came the royal children; there were ten of them, and the little dears came jumping merrily along hand in hand, in couples: they were all ornamented with hearts. Next came the guests, mostly Kings and Queens, and among them Alice recognised the White Rabbit: it was talking in a hurried nervous manner, smiling at everything that was said, and went by without noticing her. Then followed the Knave of Hearts, carrying the King's crown on a crimson velvet cushion; and, last of all this grand procession, came THE KING AND QUEEN OF HEARTS.
Nejprve kráčelo deset vojínů, nesoucích píky; ti všichni se postavou podobali zahradníkům: byli podlouhlí, placatí, a ze čtyřrohůjejich těl jim vyrůstaly nohy a ruce. Potom šlo deset dvořanů, oděných v kárované šaty; kráčeli v dvojstupu jako vojíni. Za nimi šly královské děti; bylo jich deset a hopkovaly vesele ve dvojicích, držíce se za ruce; byly vesměs ozdobeny srdíčky. Nato kráčeli hosté, povětšiněKrálové a Královny, a mezi nimi uviděla Alenka Bílého Králíka. Mluvil spěšněa rozčileně, usmíval se všemu, co kdo řekl, a přešel kolem ní, aniž si jí povšiml. Za ním šel Srdcový Kluk jako panoš, nesa královskou korunu na sametové podušce, a na konci tohoto krásného průvodu kráčel Srdcový Král s Královnou.
Alice was rather doubtful whether she ought not to lie down on her face like the three gardeners, but she could not remember ever having heard of such a rule at processions; 'and besides, what would be the use of a procession,' thought she, 'if people had all to lie down upon their faces, so that they couldn't see it?' So she stood still where she was, and waited.
Alence napadlo, že by snad také měla padnout tváří k zemi jako zahradníci, ale nedovedla se upamatovati, že by kdy byla slyšela o takovémhle pravidle o královských průvodech. "A k čemu by vlastněbyly průvody," pomyslela si, "kdyby se všichni lidé měli položit tváří k zemi a nic neviděli?" Zůstala tedy stát, kde byla, a čekala.
When the procession came opposite to Alice, they all stopped and looked at her, and the Queen said severely 'Who is this?' She said it to the Knave of Hearts, who only bowed and smiled in reply.
Když průvod přišel až k ní, všichni se zastavili a pohlédli na ni, a Královna řekla přísně: "Kdo je to?" Řekla to Srdcovému Klukovi, jenž se v odpověďjen poklonil a usmál.
'Idiot!' said the Queen, tossing her head impatiently; and, turning to Alice, she went on, 'What's your name, child?'
"Hlupáku!" řekla Královna, netrpělivěpohodivši hlavou; a obracejíc se k Alence, pokračovala: "Jak se jmenujete, dítě?"
'My name is Alice, so please your Majesty,' said Alice very politely; but she added, to herself, 'Why, they're only a pack of cards, after all. I needn't be afraid of them!'
"Jmenuji se Alenka, ráčí-li Vaše Veličenstvo," řekla Alenka velmi zdvořile, ale k sobě dodala: "Hm, vždyťjsou to nakonec jenom karty, nemusím se jich bát!"
'And who are THESE?' said the Queen, pointing to the three gardeners who were lying round the rosetree; for, you see, as they were lying on their faces, and the pattern on their backs was the same as the rest of the pack, she could not tell whether they were gardeners, or soldiers, or courtiers, or three of her own children.
"A kdo jsou tito?" řekla Královna, ukazujíc na tři zahradníky, kteří leželi u růžového keře; - neboť, vidíte, jelikož leželi tváří k zemi, a vzor na jejich zádech byl stejný se vzorem, který měly na zádech ostatní karty, nemohla vědět, jsou-li to zahradníci, nebo vojáci, nebo dvořané, nebo tři z jejích vlastních dětí.
'How should I know?' said Alice, surprised at her own courage. 'It's no business of MINE.'
"Jak to já mám vědět?" řekla Alenka, sama překvapena nad svou odvahou. "To není moje starost."
The Queen turned crimson with fury, and, after glaring at her for a moment like a wild beast, screamed 'Off with her head! Off—'
Královna zrudla hněvem, chvíli na ni zůstala zuřivěhledět jako divoké zvíře, a pak zaječela: "Hlavu jí srazte! Hlavu - "
'Nonsense!' said Alice, very loudly and decidedly, and the Queen was silent.
"Nesmysl!" řekla Alenka velmi hlasitěa rozhodně, a Královna zmlkla.
The King laid his hand upon her arm, and timidly said 'Consider, my dear: she is only a child!'
Král jí položil ruku na rameno a řekl nesměle: "Uvaž, drahá: vždyťje to jenom dítě!"
The Queen turned angrily away from him, and said to the Knave 'Turn them over!'
Královna se od něho zlostněodvrátila a řekla Srdcovému Klukovi: "Obraťje!"
The Knave did so, very carefully, with one foot.
Kluk obrátil zahradníky velmi opatrnějednou nohou.
'Get up!' said the Queen, in a shrill, loud voice, and the three gardeners instantly jumped up, and began bowing to the King, the Queen, the royal children, and everybody else.
"Vstaňte!" řekla Královna pronikavým, vřískavým hlasem, a tři zahradníci ihned vyskočili a začali se klaněti Králi, Královně, královským dětem a všem ostatním.
'Leave off that!' screamed the Queen. 'You make me giddy.' And then, turning to the rose-tree, she went on, 'What HAVE you been doing here?'
"Nechte toho!" zavřískla Královna, "už mi z toho jde hlava kolem." A pak, obracejíc se k růžovému keři, pokračovala: "Co jste to tu dělali?"
'May it please your Majesty,' said Two, in a very humble tone, going down on one knee as he spoke, 'we were trying—'
"Ráčí-li Vaše Veličenstvo," řekl Dvojka velmi pokorným tónem, poklekaje na jedno koleno, "my jsme se pokoušeli ---"
'I see!' said the Queen, who had meanwhile been examining the roses. 'Off with their heads!' and the procession moved on, three of the soldiers remaining behind to execute the unfortunate gardeners, who ran to Alice for protection.
"Už vidím!" řekla Královna, která mezitím prohlížela růže. "Všem třem hlavy dolů!" a průvod šel dále, zanechav pozadu jen tři vojáky, aby popravili nešťastné zahradníky, kteří se utekli k Alence o ochranu.
'You shan't be beheaded!' said Alice, and she put them into a large flower-pot that stood near. The three soldiers wandered about for a minute or two, looking for them, and then quietly marched off after the others.
"Nebudete popraveni!" řekla Alenka a strčila je do velkého květináče, stojícího opodál. Tři vojáci nějakou chvíli chodili sem a tam, hledajíce je, a pak klidněodešli za druhými.
'Are their heads off?' shouted the Queen.
"Už mají hlavy pryč?" volala Královna velmi hlasitě.
'Their heads are gone, if it please your Majesty!' the soldiers shouted in reply.
"Jejich hlavy jsou pryč, ráčí-li Vaše Veličenstvo!" zavolali vojáci v odpověď.
'That's right!' shouted the Queen. 'Can you play croquet?'
"Tak je to v pořádku!" zavolala Královna ještěhlasitěji. "Umíte hrát kroket?"
The soldiers were silent, and looked at Alice, as the question was evidently meant for her.
Vojáci mlčeli a pohlíželi na Alenku, jelikož otázka zřejměplatila jí.
'Yes!' shouted Alice.
"Ano!" zavolala Alenka; ale ihned se rozpomněla, že je to velmi dávno, co tuto hru hrála; pamatovala si však, že při ní každý hráčvelikou palicí popohání svou kouli, kterou musí prohnat řadou branek, rozestavených po trávníku, a že se při tom snaží svou koulí odpálit kouli protivníkovu co nejdále od branky.
'Come on, then!' roared the Queen, and Alice joined the procession, wondering very much what would happen next.
"Tak pojďte s námi!" zařvala Královna, a Alenka se přidala k průvodu, velmi zvědava, co se bude díti dále.
'It's—it's a very fine day!' said a timid voice at her side. She was walking by the White Rabbit, who was peeping anxiously into her face.
"Je dnes - je to dnes velmi krásný den!" pravil nesmělý hlásek po jejím boku. Kráčela vedle Bílého Králíka, jenž se jí úzkostlivěpo očku díval do tváře.
'Very,' said Alice: '—where's the Duchess?'
"Velmi krásný," řekla Alenka, "- a kde je Vévodkyně?"
'Hush! Hush!' said the Rabbit in a low, hurried tone. He looked anxiously over his shoulder as he spoke, and then raised himself upon tiptoe, put his mouth close to her ear, and whispered 'She's under sentence of execution.'
"Pst - pst!" řekl Králík tichým, spěšným tónem. Ohlédl se při tom úzkostlivěpřes rameno, pak povystoupil na špičky a s ústy těsněu Alenčiných uší šeptal: "Je odsouzena k smrti."
'What for?' said Alice.
"A proč?" řekla Alenka.
'Did you say "What a pity!"?' the Rabbit asked.
"Řekla jste ,Ach, škoda!`?" otázal se Králík.
'No, I didn't,' said Alice: 'I don't think it's at all a pity. I said "What for?"'
"Ne, to jsem neřekla," pravila Alenka, "vůbec nemyslím, že je to škoda. Řekla jsem ,A proč?"`
'She boxed the Queen's ears—' the Rabbit began. Alice gave a little scream of laughter. 'Oh, hush!' the Rabbit whispered in a frightened tone. 'The Queen will hear you! You see, she came rather late, and the Queen said—'
"Víte, ona napohlavkovala Královně-" začal Králík. Alenka vybuchla v tichý záchvat smíchu. "Oh, tiše!" šeptal Králík ustrašeně. "Královna vás uslyší. Víte, ona přišla trochu pozdě, a Královna řekla -"
'Get to your places!' shouted the Queen in a voice of thunder, and people began running about in all directions, tumbling up against each other; however, they got settled down in a minute or two, and the game began. Alice thought she had never seen such a curious croquet-ground in her life; it was all ridges and furrows; the balls were live hedgehogs, the mallets live flamingoes, and the soldiers had to double themselves up and to stand on their hands and feet, to make the arches.
"Všichni na svá místa!" zvolala Královna hromovým hlasem , a lidé začali pobíhat kolem všemi směry, vrážejíce jeden do druhého; za nějakou chvíli se však trochu uklidnili a hra se začala. Alenka si pomyslila, že nikdy ve svém životěneviděla tak podivný kroketový trávník; byl samý kopeček a brázda, místo koulí byli živí ježci, místo palic živí plameňáci a místo branek byli po hřišti rozestaveni vojáci, kteří se museli prohnout v kříži a postavit se na ruce a nohy.
The chief difficulty Alice found at first was in managing her flamingo: she succeeded in getting its body tucked away, comfortably enough, under her arm, with its legs hanging down, but generally, just as she had got its neck nicely straightened out, and was going to give the hedgehog a blow with its head, it WOULD twist itself round and look up in her face, with such a puzzled expression that she could not help bursting out laughing: and when she had got its head down, and was going to begin again, it was very provoking to find that the hedgehog had unrolled itself, and was in the act of crawling away: besides all this, there was generally a ridge or furrow in the way wherever she wanted to send the hedgehog to, and, as the doubled-up soldiers were always getting up and walking off to other parts of the ground, Alice soon came to the conclusion that it was a very difficult game indeed.
Největší nesnáz měla Alenka zprvu se svým plameňákem; podařilo se jí sice pěkněsi ho popadnout a sevřít jeho tělo pod paží tak, aby mu nohy visely dolů, ale vždycky, když už mu pěkněnarovnala krk a chtěla uhodit do ježka jeho hlavou, pokaždé se znovu zkroutil a otočiv krk, pohlédl jí do obličeje s tak udiveným výrazem v tváři, že se nemohla ubrániti smíchu; a když se jí zase podařilo ohnout mu hlavu dolů, shledala ke své mrzutosti, že se ježek rozvinul z kuličky a utíkal pryč; a mimo to kdykoli chtěla ježka někam odpálit, shledala, že je v cestě kopeček nebo brázda, a jelikož ještěk tomu vojáci, představující branky, neustále vstávali a odcházeli na jiný konec hřiště, usoudila Alenka, že je to vskutku obtížná hra.
The players all played at once without waiting for turns, quarrelling all the while, and fighting for the hedgehogs; and in a very short time the Queen was in a furious passion, and went stamping about, and shouting 'Off with his head!' or 'Off with her head!' about once in a minute.
Hráči všichni hráli najednou, nečekajíce, až na nědojde řada, hádajíce se v jednom kuse a tahajíce se o ježky; a v malé chvíli začala Královna úplnězuřit a chodila dupajíc nohama a vykřikujíc "Tomuhle hlavu dolů!" nebo "Téhle hlavu dolů!" asi tak dvakrát za minutu.
Alice began to feel very uneasy: to be sure, she had not as yet had any dispute with the Queen, but she knew that it might happen any minute, 'and then,' thought she, 'what would become of me? They're dreadfully fond of beheading people here; the great wonder is, that there's any one left alive!'
Alenka začínala pociťovati velikou stísněnost. Doposud sice ještěneměla žádné hádky s Královnou, věděla však, že k ní může dojíti každým okamžikem, "a pak," pomyslila si, "co ze mne bude? Oni zde náramněrádi lidem stínají hlavy a největší div je, že tu vůbec ještěněkdo zůstal naživu!"
She was looking about for some way of escape, and wondering whether she could get away without being seen, when she noticed a curious appearance in the air: it puzzled her very much at first, but, after watching it a minute or two, she made it out to be a grin, and she said to herself 'It's the Cheshire Cat: now I shall have somebody to talk to.'
Ohlížela se kolem, kudy by mohla uniknouti, a přemýšlela, zdali by se mohla dostati pryč, aniž by byla viděna, když spatřila ve vzduchu podivný zjev; velmi ji zprvu udivil, ale když jej pozorovala nějakou chvíli, rozeznala, že je to úšklebek, a řekla si k sobě: "To je Čínská Kočka; teďaspoňbudu mít s kým mluvit."
'How are you getting on?' said the Cat, as soon as there was mouth enough for it to speak with.
"Jak se vám daří?" řekla Kočka, jakmile se z ní objevilo dostiúst, aby jimi mohla promluvit.
Alice waited till the eyes appeared, and then nodded. 'It's no use speaking to it,' she thought, 'till its ears have come, or at least one of them.' In another minute the whole head appeared, and then Alice put down her flamingo, and began an account of the game, feeling very glad she had someone to listen to her. The Cat seemed to think that there was enough of it now in sight, and no more of it appeared.
Alenka čekala, až se objevily oči, a pak zakývala hlavou. "Není nic platno k ní mluvit," pomyslila si, "dokud nepřišly uši, nebo aspoňjedno ucho." Za malou chvíli se objevila celá hlava, a Alenka postavila na zem svého plameňáka a začala vyprávět o hře, velmi potěšena, že má někoho, kdo ji poslouchá. Kočka si zřejměmyslela, že je jí už dosti,a víc se jí neobjevilo.
'I don't think they play at all fairly,' Alice began, in rather a complaining tone, 'and they all quarrel so dreadfully one can't hear oneself speak—and they don't seem to have any rules in particular; at least, if there are, nobody attends to them—and you've no idea how confusing it is all the things being alive; for instance, there's the arch I've got to go through next walking about at the other end of the ground—and I should have croqueted the Queen's hedgehog just now, only it ran away when it saw mine coming!'
"Nemyslím, že vůbec hrají správně," začala Alenka poněkud žalobným tónem, "a všichni se hašteří tak strašně, že člověk neslyší vlastního slova - a zdá se, že nemají žádných pravidel; aspoňmají-li nějaká, nikdo jich nedbá - a nemůžete si představit, jaký je to zmatek, že jsou všechny ty věci živé; například branka, kterou mám teďprojíti, se procházítamhle na druhém konci hřiště- a teďjsem měla odpálit královnina ježka, jenže ten odběhl, když uviděl, jak se k němu můj ježek blíží!"
'How do you like the Queen?' said the Cat in a low voice.
"Jak se vám líbí Královna?" řekla Kočka potichu.
'Not at all,' said Alice: 'she's so extremely—' Just then she noticed that the Queen was close behind her, listening: so she went on, '—likely to win, that it's hardly worth while finishing the game.'
"Vůbec ne," řekla Alenka. "Je tak strašně- -" V té chvíli zpozorovala, že Královna stojí za ní a naslouchá; tak pokračovala: "- zručná, a tak jistěvyhraje, že to nestojí za to hrát až do konce."
The Queen smiled and passed on.
Královna se usmála a kráčela dále.
'Who ARE you talking to?' said the King, going up to Alice, and looking at the Cat's head with great curiosity.
"S kým to mluvíte?" řekl Král, přicházeje k Alence a pohlížeje velmi zvědavěna hlavu Kočky.
'It's a friend of mine—a Cheshire Cat,' said Alice: 'allow me to introduce it.'
"To je má přítelkyně- Čínská Kočka," řekla Alenka, "dovolte, abych vám ji představila."
'I don't like the look of it at all,' said the King: 'however, it may kiss my hand if it likes.'
"Její vzezření se mi vůbec nelíbí," řekl Král, "nicménědovolím, aby mi políbila ruku, budeli chtít."
'I'd rather not,' the Cat remarked.
"To asi nebude," poznamenala Kočka.
'Don't be impertinent,' said the King, 'and don't look at me like that!' He got behind Alice as he spoke.
"Nebuďte drzá," řekl Král, "a nedívejtese na mne tak!" Při těch slovech se schoval za Alenku.
'A cat may look at a king,' said Alice. 'I've read that in some book, but I don't remember where.'
"Kočka se smí dívat na krále," řekla Alenka. "Četla jsem to v nějaké knížce, ale už si nepamatuji v které."
'Well, it must be removed,' said the King very decidedly, and he called the Queen, who was passing at the moment, 'My dear! I wish you would have this cat removed!'
"Aťsmí nebo nesmí, musí se odstraniti," řekl Král velmi rozhodněa zavolal na Královnu, která v té chvíli právěšla kolem: "Má drahá, nemohla byste dát odstranit tuhle kočku?"
The Queen had only one way of settling all difficulties, great or small. 'Off with his head!' she said, without even looking round.
Královna měla jen jediný způsob urovnávání všech nesnází, velkých i malých. "Srazte jí hlavu!" řekla, aniž se ohlédla.
'I'll fetch the executioner myself,' said the King eagerly, and he hurried off.
"Přivedu popravčího sám," řekl Král horlivěa utíkal pryč.
Alice thought she might as well go back, and see how the game was going on, as she heard the Queen's voice in the distance, screaming with passion. She had already heard her sentence three of the players to be executed for having missed their turns, and she did not like the look of things at all, as the game was in such confusion that she never knew whether it was her turn or not. So she went in search of her hedgehog.
Alenka si pomyslila, že by mohla jít zpět a podívat se, jak pokračuje hra, když v dálce uslyšela Královnin hlas, vřískající vztekem. Slyšela již, jak odsoudila k popravětři z hráčů, kteří zmeškali ve hře své pořadí, a situace se jí vůbec nelíbila, jelikož hra byla tak zmatená, že nikdy nevěděla, kdy je na ní řada. Šla tedy hledat svého ježka.
The hedgehog was engaged in a fight with another hedgehog, which seemed to Alice an excellent opportunity for croqueting one of them with the other: the only difficulty was, that her flamingo was gone across to the other side of the garden, where Alice could see it trying in a helpless sort of way to fly up into a tree.
Její ježek se právěrval s jiným ježkem, což se Alence zdálo výtečnou příležitostí, aby odpálila jednoho z nich druhým; jediná nesnáz však byla, že její plameňák jí utekl a byl na druhé straně zahrady, kde ho Alenka mohla viděti, jak se marněpokouší vylétnouti na strom.
By the time she had caught the flamingo and brought it back, the fight was over, and both the hedgehogs were out of sight: 'but it doesn't matter much,' thought Alice, 'as all the arches are gone from this side of the ground.' So she tucked it away under her arm, that it might not escape again, and went back for a little more conversation with her friend.
Než se jí podařilo plameňáka chytit a přinést jej zpátky, bylo po rvačce a oba ježkové byli z dohledu; "ale to mnoho nevadí," pomyslila si Alenka, "ježto všechny branky odešly z této strany hřiště." Tak ho smáčkla pod paží, aby jí zase nemohl utéci, a vrátila se, aby si trochu více porozprávěla se svou přítelkyní.
When she got back to the Cheshire Cat, she was surprised to find quite a large crowd collected round it: there was a dispute going on between the executioner, the King, and the Queen, who were all talking at once, while all the rest were quite silent, and looked very uncomfortable.
Když se vrátila k Čínské Kočce, našla kolem ní ke svému překvapení shromážděn velký zástup lidí: před těmi se vedl hlučný spor mezi katem, Králem a Královnou a všichni tři mluvili najednou, co ostatní byli úplnězticha a vyhlíželi velmi zneklidněni.
The moment Alice appeared, she was appealed to by all three to settle the question, and they repeated their arguments to her, though, as they all spoke at once, she found it very hard indeed to make out exactly what they said.
Jakmile se Alenka objevila, všichni tři se na ni obrátili, aby spor rozhodla, a opakovali jí své důvody; ale jelikož všichni mluvili najednou, bylo jí velmi těžko jasněpostřehnouti, co povídají.
The executioner's argument was, that you couldn't cut off a head unless there was a body to cut it off from: that he had never had to do such a thing before, and he wasn't going to begin at HIS time of life.
Kat zastával stanovisko, že nelze někomu stít hlavu, není-li tu tělo, z kterého by ji bylo možno utít; že co je na světě, nikdy nic takového nemusel dělat a teďže už je na to starý, aby začínal.
The King's argument was, that anything that had a head could be beheaded, and that you weren't to talk nonsense.
Královo stanovisko bylo, že všechno, co má hlavu, může býti sťato, a že se nemají mluvit nesmysly.
The Queen's argument was, that if something wasn't done about it in less than no time she'd have everybody executed, all round. (It was this last remark that had made the whole party look so grave and anxious.)
Královna zastávala stanovisko, že nestane-li se něco v té věci dříve než ihned, dá popravit všechny bez výjimky. (Byla to tato poslední poznámka, pro kterou celá společnost vyhlížela tak vážněa úzkostlivě.)
Alice could think of nothing else to say but 'It belongs to the Duchess: you'd better ask HER about it.'
Alenka nemohla připadnout na nic jiného, co by řekla, než: "Ta kočka patří Vévodkyni, zeptejte se napřed jí."
'She's in prison,' the Queen said to the executioner: 'fetch her here.' And the executioner went off like an arrow.
"Je ve vězení," řekla Královna katovi; "přiveďji sem." A kat odkvapil jako střela.
The Cat's head began fading away the moment he was gone, and, by the time he had come back with the Duchess, it had entirely disappeared; so the King and the executioner ran wildly up and down looking for it, while the rest of the party went back to the game.
Ve chvíli, kdy odešel, začala se hlava Čínské Kočky ztrácet, a než se zase vrátil s Vévodkyní, zmizela docela; Král a kat běhali tedy divoce sem a tam, hledajíce ji, zatímco se ostatní společnost vrátila ke hře.