ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ

愛麗絲漫游奇境記

   4

   第 4 篇

   KRÁLÍK SE PORADÍ S VAŇKEM

   兔子派遣小比爾進屋

   Byl to Bílý Králík, jenž pomalu cupital zpět a ohlížel se kolem, jako by něco hledal; a slyšela ho, jak si k soběpobrukuje: "Ó, vévodkyně! Tahle vévodkyně! Ó, mé drahé pacičky! Ó, můj kožich a vousy! Ta mne dá popravit, jakože fretka je fretka! Kde jsem já je jenom mohl ztratit?" Alenka ihned uhodla, že hledá vějířa bílé rukavičky, a dobromyslněse po nich začala shánět kolem sebe, ale nikde jich neviděla -všechno se zdálo být jiné od chvíle, co vyplavala z jezera slz, a veliká síňi se skleněným stolečkem a malými dvířky úplnězmizela.

   原來是那只小白兔,又慢慢地走回來了,它在剛才走過的路上焦急地到處審 視,好像在尋找什么東西,愛麗絲還听到它低產咕嚕:“公爵夫人呵!公爵夫人, 唉!我親愛的小爪子呀!我的小胡子呀!她一定會把我的頭砍掉的,一定的!就 像雪貂是雪貂那樣千真万确!我是在哪儿丟掉的呢?”愛麗絲馬上猜到它在找那 把扇子和那雙羊皮手套,于是,她也好心地到處尋找,可是找不見,自從她在池 塘里游蕩以來,好像所有東西都變了,就是那個有著玻璃桌子和小門的大廳也都 不見了。

   Králík velmi brzy spatřil Alenku, jak se kolem sebe ohlíží, a zavolal na ni hněvivě: "Máry, co vy tu děláte? Hned mi doběhnete domů, a přinesete mi vějířa pár rukavic! A rychle, aťuž jste zde!" A Alenka se tak polekala, že ihned odběhla směrem, kterým ukazoval, ani se nepokoušejíc mu vysvětliti, že se mýlí.

   不一會,當愛麗絲還在到處找的時候,兔子看見了她,并且生气地向她喊道: “瑪麗.安,你在外面干什么?馬上回家給我拿一雙手套和一把扇子來。赶快去!” 愛麗絲嚇得要命,顧不得去解釋它的誤會,赶快按它指的方向跑去了。

   "Má mne za svou služku," řekla si, běžíc. "Ten se podiví, až shledá, kdo jsem! Ale raději mu přinesu vějířa rukavice totiž, jestlije najdu." Jak to dořekla, doběhla k úhlednému domečku, na jehož dveřích byla pěkněvyleštěná mosazná tabulka a na ní pěkněvyryto jméno MATĚJ KRÁLÍK. Vešla bez zaklepání a spěchala po schodech nahoru, s velikým strachem, aby nepotkala skutečnou Máry a nebyla vyhnána z domu dřív, než najde vějířa rukavice.

   “它把我當成它的女仆了,”她邊跑邊對自己說,“它以后發現我是誰,會 多么惊奇啊!可是我最好還是幫它把手套和扇子拿去──要是我能找到的話。” 她說著到了一幢整洁的小房子前,門上挂著一塊明亮的黃銅小牌子,刻著“白兔 先生”。她沒有敲門就進去了,急忙往樓上跑,生怕碰上真的瑪麗.安,如果那 樣的話,她在找到手套和扇子之前就會從這個小屋里被赶出來的,

   "Jak se to zdá podivné," řekla si Alenka, "dělat poslíčka králíkovi! Co nevidět, myslím, budu musit Minděběhat po posílkách!" A začala si představovati, jak by toasi vypadalo: " ,Slečno Alenko! Hned sem pojďte a přichystejte se na procházku!` - ,Za minutu, chůvo! Musím zde hlídat tuto myší díru a dávat pozor, aby myš neutekla, než se Minda vrátí Jenomže si myslím," pokračovala Alenka, "že by asi Mindu doma netrpěli, kdyby takhle začala lidem poroučet!"

   “這真奇怪!”愛麗絲對自己說,“給一只兔子跑腿,我看下一步就該輪到 黛娜使喚我了。”于是她就想象那种情景:“‘愛麗絲小姐,快來我這儿,准備 去散步,’‘我馬上就來,保姆!可是在黛娜回來之前,我還得看著老鼠洞,不 許老鼠出來,’不過,假如黛娜像這樣使喚人的話,他們不會讓它繼續呆在家里 了。”

   Při této řeči došla do úhledného pokojíčku, kde u okna stál stůl a na něm - jakož doufala - vějířa dva nebo tři páry malinkých bílých rukavic; vzala vějířa jeden pár rukaviček a již odcházela z pokoje, když spočinula zrakem na malé lahvičce, stojící u zrcadla. Tentokrát na ní nebyla žádná cedulka s nápisem VYPIJ MNE, Alenka ji však přesto otevřela a přiložila ke rtům. "Vím, že se jistěstane něco zajímavého," řekla si, "kdykoli něco sním nebo vypiju; tak jenom zkusím, jaký účinek bude mít tato láhev. Doufám, že mne zas udělá velkou, protože už toho mám opravdu dost, být takovou drobounkou, nepatrnou věcičkou!"

   這時,她已經走進了一間整洁的小房間,靠窗子有張桌子,桌子上正像她希 望的那樣,有一把扇子和兩、三雙很小的白羊羔皮手套,她拿起扇子和一雙手套。 正當她要离開房間的時候,眼光落在鏡子旁邊的一個小瓶上。這一次,瓶上沒有 “喝我”的標記。但她卻拔開瓶塞就往嘴里倒。她想,“我每次吃或喝一點東西, 總會發生一些有趣的事。所以我要看看這一瓶能把我怎么樣。我真希望它會讓我 長大。說真的,做我現在這樣一點儿的小東西,真厭煩极了。”

   A láhev ji opravdu udělala velkou, a to mnohem dříve, než se nadála: ještěji neměla vypitu do poloviny a už jí hlava narazila do stropu, a Alenkase musila sehnout, aby si nezlomila vaz. Spěšnělahvičku postavila, pravíc si k sobě: "To úplněstačí - doufám, že už dál neporostu - i takto se nedostanu ze dveří - oh, kéž bych se byla tolik nenapila!"

   小瓶真的照辦了,而且比她期望的還快,她還沒有喝到一半,頭已經碰到了 天花板,因此,必須立即停止,不能再喝了!否則脖子要給折斷了。愛麗絲赶緊 扔掉瓶子,對自己說:“現在已經夠了,不要再長了,可是就是現在這樣,我也 已經出不去了。嗨!我別喝這么多就好啦!”

   Běda! pozděbylo bycha honiti! Alenka rostla a rostla, a brzy musila pokleknouti, a chvíli nato ani tak neměla dost místa, a tak si zkusila lehnout, levý loket opřen o dveře, pravou ruku otočenu kolem hlavy. Přesto však rostla a rostla dál, a jako poslední útočištěvystrčila pravou ruku z okna a jednu nohu strčila do komína, říkajíc si pro sebe: "Teďuž nemohu dělat víc, děj se co děj. Co se jen se mnou stane?"

   唉!現在已經太遲了!她繼續長啊,長啊!再待一會儿就得跪在地板上了, 一分鐘后,她必須躺下了,一只胳膊撐在地上,一只胳膊抱著頭、可是還在長, 這時只得把一只手臂伸出窗子,一只腳伸進煙囪,然后自語說:“還長的話怎么 辦呢?我會變成什么樣子呢?”

   Naštěstí pro Alenku byl účinek kouzelné lahvičky vyčerpán a ona již dále nerostla; nicméně, její položení bylo krajněnepohodlné, a jelikož neviděla nejmenší možnosti, jak by se dostala z pokojíku, není divu, že se cítila velmi nešťastnou.

   幸運的是這只小魔術瓶的作用已經發揮完了,她不再長了,可是心里很不舒 服,看來沒有可能從這個房子里出去了。

   "Doma bylo mnohem příjemněji," pomyslila si ubohá Alenka, "když se člověk v jednom kuse nezvětšoval a nezmenšoval a nebyl posílán sem a tam králíky a myšmi. Skoro se mi zdá, že by bylo bývalo lépe, kdybych senebyla pustila do té králičí díry - a přece - přece - víte, je to zajímavé, takovýhle život! To bych opravdu ráda věděla, co se to se mnou jen mohlo stát! Když jsem čítávala pohádky, představovala jsem si, že se takové věci ve skutečnosti nedějí, a teďjsem zde náhle sama v úplné pohádce! O mněby se měla napsat kniha, to by měla! A až vyrostu, já ji napíši - ale vždyťjsem už vyrostla," dodala lítostivým hlasem, "aspoňzde už není místa, kam bych mohla dál růst."

   “在家里多舒服,”可怜的愛麗絲想,“在家里不會一會儿變大,一會儿變 小,而且不會被老鼠和兔子使喚。我希望不曾鑽進這個兔子洞,可是……可是這 种生活是那么离奇,我還會變成什么呢?讀童話時我總認為那种事情永遠不會發 生的,可現在自己卻來到這童話世界了,應該寫一本關于我的書,應該這樣,當 我長大了要寫─本──可我現在已經長大了啊。”她又傷心地加了一句:“至少 這儿已經沒有讓我再長的余地了。”

   "Ale což," myslila si Alenka, "což jestliže už nikdy nebudu starší, než jsem teď? To by byla jistá útěcha, nebýt nikdy starou bábou - ale na druhé straně- věčněse musit učit a dělat úlohy! Ó, to by se mi nelíbilo i Bláhová Alenko!" odpověděla si.

   “可是,”愛麗絲想,“我不會比現在年齡更大了!這倒是一個安慰,我永 遠不會成為老太婆了。但是這樣就得老是上學了。唉,這我可不情愿!”

   "Jak byste tady mohla dělat úlohy? Vždyťje tu sotva místa pro vás samotnou, kam by se sem ještěvešly školní knížky?"

   “啊,你這個傻愛麗絲!”她又回答自己,“你在這儿怎么上學呢?哎唷, 這間房子差點儿裝不下你,哪里還有放書的地方呢?”

   A tak pokračovala, jednou jako první a jednou jako druhá osoba, až z toho byla úplná rozmluva; po několika minutách však zaslechla zvenčí hlas a odmlčela se, aby naslouchala.

   她就這樣繼續說著,先裝這個人,然后又裝另一個人,就這樣說了一大堆話。 几分鐘后,她听到門外有聲音,才停止嘮叨去听那個聲音。

   "Máry! Máry!" volal hlas. "Hned mi přineste mé rukavice!`` Pak bylo slyšet lehké cupitání po schodech. Alenka věděla, že to jde Králík ji hledat, a chvěla se, až se domek třásl, nadobro zapomenuvši, že je nyní asi tisíckrát větší než Králík a že se ho tedy nemá co bát.

   “瑪麗?安,瑪麗?安!”那個聲音喊道,“赶快給我拿手套,” 然后一連串小腳步聲步上樓梯了。愛麗絲知道這是兔子來找她了,但是她忘了自 己現在已經比兔子大了一千倍,因此還是嚇得發抖,哆嗦得屋子都搖動了,

   Zanedlouho přišel Králík ke dveřím a pokoušel se je otevřít; ale ježto se otvíraly dovnitřa Alenka se o něopírala loktem, skončil se jeho pokus nezdarem. Alenka ho slyšela, jak si povídá: "Musím tedy jít dokola a dostat se dovnitřoknem."

   免子到了門外,想推開門,但是門是朝里開的,愛麗絲的胳膊肘正好頂著門, 兔子推也推不動,愛麗絲听到它自語說,“我繞過去,從窗子爬進去。”

   "A to zas ne!" pomyslila si Alenka, a vyčkavši chvíli, až se jí zdálo, že slyší Králíka pod oknem, rozpřáhla náhle ruku a chňapla do vzduchu. Nechytla nic, ale slyšela drobný výkřik a pád a řinkot rozbitého skla, a z toho všeho usoudila, že Králík asi padl do okurkového skleníku nebo něčeho podobného.

   “這你休想,”愛麗絲想,她等了一會,直到听見兔子走到窗下,她突然伸 出了手,在空中抓了一把,雖然沒有抓住任何東西,但是听到了摔倒了的尖叫聲, 和打碎玻璃的嘩啦啦的響聲,根据這些聲音,她斷定兔子掉進玻璃溫室之類的東 西里面了。

   Nato bylo slyšet hněvivý hlas - Králíkův - "Petře! Petře! Kde jsi?" A jemu odpovídal hlas, kterého dosud neznala: "I tuhle sem, milosti! Kopu jabka, milosti!"

   接著是兔子的气惱聲:“帕特!帕特!你在哪里?”然后,是一個陌生的聲 音,“是,我在這儿挖苹果樹呢?老爺!”

   "Jabka - jabka!" řekl Králík hněvivě. "Sem pojďa pomoz mi z tohohle!" (Nový řinkot rozbitého skla.)

   “哼!還挖苹果樹呢!”兔子气憤地說,“到這儿來,把我拉出來!”接著 又是一陣弄碎玻璃的聲音。

   "A teďmi řekni, Petře, co je to v tom okně?"

   “給我說,帕特,窗子里是什么?”

   "I to je nějaká ruka, milosti!"

   “喲,一只胳膊,老爺!”

   "Ruka - huso! Kdo kdy viděl takhle velikou ruku? Vždyťje jí plné okno!"

   “─只胳膊!你這個傻瓜,哪有這樣大的胳膊,嗯,它塞滿了整個窗戶呢!”

   "I to jí zas je, milosti; ale přesto přese všecko je to ruka."

   “不錯,老爺,可到底是一只胳膊。”

   "Nu, aťje to co chce, nemá to tam co dělat; běž a odkliďto!"

   “嗯。別羅嗦了,去把它拿掉!”

   Nato nastalo dlouhé ticho, v němž Alenka mohla jen chvílemi zaslechnout tiché šuškání, jako: "I to se mi nechce líbit, milosti, to se mi vůbec nechce líbit!" "Dělej, co ti říkám, zbabělče!" a konečněznova rozpřáhla ruku a chňapla do vzduchu. Tentokrát bylo slyšet dva drobné výkřiky a nový řinkot rozbitého skla. "Tady musí být nějakých skleníkůna okurky!" myslila si Alenka. "Copak asi budou dělat teď? Kdyby mne chtěli vytáhnout z okna - ó, kéž by jen mohli! Já tu jistěnemám nejmenšího přání zůstat!

   沉寂了好一陣,這時愛麗絲只能偶爾听到几句微弱的話音,如:“我怕見它, 老爺,我真怕它!”……“照我說的辦,你這個膽小鬼!”最后,她又張開手, 在空中抓了一把,這一次听到了兩聲尖叫和更多的打碎玻璃的聲音,“這里一定 有很多玻璃溫室!”愛麗絲想,“不知道他們下一步要干什么?是不是要把我從 窗子里拉出去,嘿,我真希望他們這樣做,我實在不愿意再呆下去了!”

   Čekala nějakou chvíli, aniž codál slyšela; konečněvšak zaslechla hrčení vozových kol a hluk mnoha hlasů, mluvících jeden přes druhého, z nichž rozpoznala některá slova: "Kde je ten žebřík? - No jo, vždyťjsem měl přinést jen jeden. Vaněk má ten druhý. - Vaňku, sem s ním, hochu! Tady je postav, do tohohle kouta. - Ne, napřed je svaž dohromady. - Vždyť nedosahují ani do poloviny. - Ó, to úplněstačí, nedělej tolik cavyků. - Hele, Vaňku, chytni ten provaz. - Jen zdali se střecha neproboří ! - Pozor na ty vylámané tašky - oh, už to letí! Pozor na hlavy!" (Hlasitý třeskot.) "Kdo to udělal? - To byl asi Vaněk. - Tak kdo vleze do komína? - Ne ne, já ne! Tytam vlez! - Já už teprve ne! - Aťtam vleze Vaněk. - Hele, Vaňku! Pán povídá, že musíš dolůvlézt komínem."

   她等了─會,沒有听到什么聲音,后來傳來了小車輪的滾動聲,以及許多人 說話的嘈雜聲,她听到說:“另外一個梯子呢?……嗯,我只拿了一個,別一個 比爾拿著……比爾,拿過來,小伙子……到這儿來,放到這個角上……不,先綁 在一起,現在還沒一半高呢!……對,夠了,你別挑刺啦!─一比爾,這里,抓 住這根繩子……頂棚受得了嗎?……小心那塊瓦片松了……掉下來了,低頭! (一個很大的響聲)……現在誰來干?……我認為比爾合适,它可以從煙囪里下 去。……不,我不干!……你干!……這我可不干……應該比爾下去……比爾! 主人說讓你下煙囪!”

   "A tak tedy Vaněk má vlézt dolůkomínem?" řekla si Alenka. "Zdají se všechno strkat na Vaňka! Nechtěla bych být ve Vaňkověkůži ani za nic: tohle ohništěje sice úzké, ale myslím, že jsem ještěnezapomněla kopat!"

   “啊,這么說比爾就要從煙囪下來了,”愛麗絲對自己說,“嘿,它們好像 把什么事情都推在比爾身上,我可不做比爾這個角色。說真的這個壁爐很窄,不 過我還是可以踢那么一下。”

   Stáhla nohu v komínědolů, jak daleko jen mohla, a čekala, až uslyšela, jak se v komínětěsněnad ní škrábe a haraší jakési zvířátko (marněse snažila uhodnout, jaké), a řkouc si: "To bude Vaněk!" prudce vykopla napřaženou nohou a čekala, co se stane.

   她把伸進煙囪里的腳收了收,等到听到一個小動物(她猜不出是什么動物) 在煙囪里連滾帶爬地接近了她的腳,這時她自語說:“這就是比爾了,”同時狠 狠地踢了一腳,然后等著看下一步會發生些什么。

   První, co slyšela, byl zvuk mnoha hlasůvolajících sborem: "Támhle letí Vaněk!" pak samotný hlas Králíkův: "Chyťte ho, vy tam u plotu!" pak ticho, a pak novou změť hlasů: "Podržte mu hlavu vzhůru ! -- Honem ten rum! - Neudavte ho! - Tak. jak je, starej? Co se to s tebou stalo? No tak povídej!"

   首先,她听到一片叫喊:“比爾飛出來啦!”然后是兔子的聲音:“喂,篱 笆邊的人,快抓住它!”靜了一會儿,又是一片亂嚷嚷:“抬起它的頭……,快, 白蘭地……別嗆著了它!怎么樣了?老伙計,剛才你碰見了什么?告訴我們。”

   Konečněse ozval slabý, skřípavý hlásek ("To je Vaněk," myslila si Alenka) : "Ach, ani nevím - ne, už dost, děkuju, už je mi líp - ale sem eštěcelej rozčilenej a popletenej- inu, všechno, co si pamatuju, je, něco na. měvylítlo jako čert ze škatulky a já vylít do vejšky jako rachejtle!"

   最后傳來的是一個微弱的尖細聲(愛麗絲認為這是比爾)“唉,我一點也不 知道……再不要,謝謝你,我已經好多了……我太緊張了,沒法說清楚,我所知 道的就是……不知什么東西,就像盒子里的玩偶人(西方小孩經常玩一种玩偶盒, 一打開盒蓋即彈出小玩偶來。)一樣彈過來,于是,我就像火箭一樣飛了出來!”

   "Tos vylít, brachu!" říkaly hlasy.

   “不錯,老伙計!你真是像火箭一樣。”另外一個聲音說。

   "Musíme dům zapálit!" pravil Králíkův hlas. A Alenka zavolala, jak hlasitějen dovedla: "Zapálíte-li, pošlu na vás Mindu!"

   “我們必須把房子燒掉!”這是兔子的聲音。愛麗絲盡力喊道:“你們敢這 樣,我就放黛娜來咬你們!”

   V mžiku bylohrobové ticho a Alenka si myslila u sebe: "To jsem zvědavá, co udělají teď! Kdyby měli špetku rozumu, sundali by střechu." Za nějakou chvíli se dole opět začali pohybovat a Alenka zaslechla., jak Králík praví: "Jedno plné kolečko pro začátek postačí."

   接著,是死一般的寂靜,愛麗絲想:“不知道它們下一步想干什么,如果它 們有見識的話,就應該把屋頂拆掉。”過了一兩分鐘,它們又走動了,愛麗絲听 到兔子說:“開頭用一車就夠了。”

   "Kolečko plné čeho?" pomyslila Alenka. Ale nebylo jí dlouho se trápit pochybnostmi, neboťza malou chvíli vletěl oknem chřestivý déšťmalých oblázků, z nichž některé ji uhodily do tváře. "Tohle se musí zarazit," řekla si k soběa zavolala hlasitě: "S tímhle bych vám radila přestat!" což znovu způsobilo hrobové ticho.

   “一車什么呀?”愛麗絲想,但一會儿就知道了,小卵石像暴雨似的從窗子 扔進來了,有些小卵石打到了她的臉上,“我要讓他們住手,”她對自己說,然 后大聲喊道:“你們最好別再這樣干了!”這一聲喊叫后,又是一片寂靜。

   Alenka s jistým překvapením zpozorovala, že se oblázky na podlaze všechny pozvolna mění v malé koláčky, a hlavou jí kmitl znamenitý nápad. "Sním-li jeden takový koláček," pomyslila si, "jistězpůsobí nějakou změnu v mé velikosti; a jelikož mne už nemůže udělat větší, musí mne asi udělat menší.

   愛麗絲惊奇地注意到,那些小卵石掉到地板上部變成了小點心,她腦子里立 即閃過了一個聰明的念頭:“如果我吃上一塊,也許會使我變小,現在我已經不 可能更大了,那么,它一定會把我變小的。”

   Snědla tedy jeden koláček a zaradovala se, shledavši, že se hned začíná zmenšovat. Jakmile byla dosti malá, aby prošla dveřmi, vyběhla z domu a nalezla venku celý zástup zvířátek a ptáků. Ubohý Vaněk - malá ještěrka - byl uprostřed, dvěmorčata ho držela pod paží a dávala mu něco pít z láhve. Všichni se vrhli za Alenkou, jakmile se objevila; Alenka však vzala nohy na ramena a brzy se octla v bezpečí v hustém lese.

   開是,她吞了一塊點心,當即明顯地迅速縮小了。在她剛剛縮到能夠穿過門 的時候,就跑出了屋子,她見到一群小動物和小鳥都守在外邊,那只可怜的小壁 虎──比爾在中間,由兩只豚鼠扶著,從瓶子里倒著東西喂它。當愛麗絲出現的 瞬間,它們全都沖上來。她拼了命,總算跑掉了,不久她就平安地到了一個茂密 的樹林里。

   "Prvé, co mi je učiniti," řekla si Alenka, bloudíc lesem, "je vyrůst opět do své pravé velikosti; a druhé, nalézt cestu do té rozkošné zahrádky. To, myslím, bude to nejlepší, co mohu udělat."

   “我的第一件事,”愛麗絲在樹林中漫步時對自己說,“是把我變到正常大 小,第二件就是去尋找那條通向可愛的小花園的路。這是我最好的計划了。”

   Opravdu se to zdálo to nejlepší a velmi pěkněa chytře vymyšleno; jediná nesnáz byla v tom, že Alenka neměla nejmenšího ponětí, jak to provést; a co se tak úzkostlivěrozhlížela mezi stromy, ozvalo se jí zrovna nad hlavou ostré zaštěknutí, které ji přimělo, aby se kvapně podívala vzhůru.

   听起來,這真是個卓越的計划,而且安排得美妙而簡單,唯一的困難是她不 知道怎樣才能辦成。正當她在樹林中著急地到處張望時,她頭頂上面傳來了尖細 的犬吠聲。

   Shora se na ni velkýma kulatýma očima dívalo ohromné štěně, které nemotorněnapřahoval jednu tlapku, pokoušejíc se jí dosáhnouti. "Ubohé štěňátko!" pravila Alenka mazlivě, a usilovněse na něpokoušela zahvízdat, ale měla při tom nesmírný strach, když pomyslila, že by mohlo mít hlad, v kterémžto případěby ji asi snědlo přes všechno její mazlení.

   她赶緊抬頭朝上看,一只大的叭儿狗,正在瞪著又大又圓的眼睛朝下 看著她,還輕輕地伸出一只爪子,要抓她。“可怜的小東西!”愛麗絲用哄小孩 的聲調說,一邊還努力地向它吹口哨。但是實際上,她心里嚇得要死,因為想到 它可能餓了,那么不管她怎么哄它,它還是很可能把她吃掉的。

   Nevědouc ani dobře, co dělá, zvedla ze zeměproutek a nastrčila jej štěňátku, které vyskočilo všemi čtyřmi najednou, a zajíkajíc se radostným štěkotem, vrhlo se za proutkem, jako by jej chtělo rozsápat. Alenka uhnula za velký bodlák, aby ji štěněnepošlapalo; jakmile se však objevila na druhé straně, skočilo štěněznovu za proutkem a ve spěchu, aby jej polapilo, udělalo kotrmelec; načež Alenka, která si pomyslila, žeje to, jako by si hrála s koněm, a která se bála, že se každou chvíli octne pod jeho nohama, utekla na druhou stranu bodláku. Štěněpak začalo řadu ostrých útokůna proutek, popobíhajíc pokaždé kousek dopředu a kus zpět a chraptivěštěkajíc, až si nakonec, unaveno, usedlo opodál, těžce oddychujíc, jazyk vyplazen a velké oči napolo zavřeny.

   她几乎不知道該怎么辦,拾了一根小樹枝,伸向小狗,那只小狗立即跳了起 來,高興地汪、汪叫著,向樹枝沖過去,假裝要咬,愛麗絲急忙躲進一排薊樹叢 后面,免得給小狗撞倒,她剛躲到另一邊,小狗就向樹枝發起第二次沖鋒。它沖 得太急了,不但沒有抓著樹枝,反而翻了個筋斗,愛麗絲覺得真像同一匹馬玩耍, 隨時都有被它踩在腳下的危險,因此,她又圍著薊樹叢轉了起來,那只小狗又向 樹枝發起了一連串的沖鋒。每一次都沖過了頭,然后再后退老遠,而且嘶聲地狂 吠著。最后它在很遠的地方蹲坐了下來,喘著气,舌頭伸在嘴外,那雙大眼睛也 半閉上了。

   To se Alence zdála dobrá příležitost k útěku; dala se tedy ihned do běhu a utíkala, až byla celá unavená a udýchaná a až slyšela štěkání štěněte docela slaběve veliké dálce.

   這是愛麗絲逃跑的好机會,她轉身就跑了,一直跑得喘不過气來,小狗的吠 聲也很遠了,才停了下來。

   "A přece, jaké to bylo milounké štěňátko!" řekla si, opřevši se o stvol blatouchu a ovívajíc se jedním jeho lístečkem. "Byla bych ho strašněráda naučila nějakým kouskům, kdybych -- kdybych na to jen měla náležitou míru! Oh, Bože, Bože - málem bych byla zapomněla, že mám opět vyrůst! Počkejme - jak jen na to? Budu asi muset něco sníst nebo vypít - hlavní otázka však je, co?"

   “然而,這是只多么可愛的小狗啊!”在愛麗絲靠在一棵毛茛上,用一片毛 茛葉搧著休息時說,“要是我像正常那么大小,我真想教它玩許多把戲,啊,親 愛的,我几乎忘記我還要想法再長大呢?讓我想一想,這怎么才能做到呢?我應 該吃或者喝一點什么東西,可是該吃喝點什么呢?”

   To byla jistěhlavní otázka, co? Alenka se rozhlédla kolem sebe po květinkách i stéblech trávy; neviděla však nic, ca by vypadalo jako něco, co by se za těchto okolností mělo sníst nebo vypít. Nedaleko rostl velký hřib, asi stejné výšky jako ona; a když se byla podívala pod něj, před něj, vedle něho i za něj, napadlo jí, že by se mohla stejnědobře podívat i na něj, aby viděla, co je na něm nahoře.

   确實,最大的問題是吃喝點什么呢?愛麗絲看著周圍的花草,沒有可吃喝的 東西。离她很近的地方長著一個大蘑菇,差不多同她一樣高。她打量了蘑菇的下 面、邊沿、背面,還想到應該看看上面有什么東西。

   Povystoupla na špičky a povykoukla přes okraj hřibu a její oči se setkaly s očima velké modré housenky, sedící na jeho vršku se založenýma rukama a klidněpokuřující z velké turecké dýmky a nevěnující nejmenší špetku pozornosti jí ani čemu jinému.

   她踮起腳尖,沿蘑菇的邊朝上看,立即看到一只藍色的大毛毛虫,正環抱胳 膊坐坐在那儿,安靜地吸著一個很長的水煙管,根本沒有注意到她和其它任何事 情。

Text from angelibrary.com